O mně

Mgr. Terez Kaucká 

Pár slov o mně

Jsem lektorkou tance více než 20 let, tančím od 4 let. Učila jsem také španělštinu a v posledních letech jógu. Byla jsem průvodkyní v Latinské Americe, au pair v Itálii, podporou pro děti z dětských domovů na terapeutických pobytech, majitelkou obchodu se zdravou výživou, tvořila jsem nanuky z čerstvého ovoce a prodávala je na akcích po celé ČR, a vyzkoušela jsem v průběhu života i další "běžnější" povolání…Vždy jsem si však přála dělat to, co mě baví, a myslím, že se mi to vždy i docela dařilo…

Zkušenosti s pejsky a lásku ke zvířatům mám od dětství. V rodině jsme měli a máme různé ovčáky, jezevčíky, křížence... Od roku 2017 se věnuji pejskům v útulcích, od září 2023 velmi intenzivně (viz. "Projekt"). Několik pejsků z útulku se mnou také sdílelo/sdílí můj život. Aktuálně je mým průvodcem a velkým učitelem kříženec ovčáka a beaucerona, Doneček. 

Kdo mě inspiruje: kromě pejsků i lidé jako je Brandon McMillan, Tamar Geller, Jennifer Arnold, Turid Rugaas, Jirka Szekeres, Anna León, Ela Šamánková a další

💗

Více slov o mně

Od dětství mám moc ráda zvířata a už na základní škole jsem odmítala jíst maso a brzy se stala vegetariánkou, protože mi nedávalo smysl zvířata milovat a zároveň je jíst…Během života jsem prošla různými výživovými styly (raw, vegan paleo, bezlepková dieta a další), které mi často pomohly vyčistit tělo (i mysl) a uzdravit se z několika "záhadných" nemocí… Na téma vegetariánství a jeho vlivu na zdraví člověka, psychické i fyzické, jsem napsala také svou bakalářskou práci. Na Univerzitě Karlově v Praze jsem vystudovala psychologii zdraví a ekologii…

Od dětství se věnuji tanci, který učím už přes dvacet let, a dnes předávám především ženám. Před pár lety přišla do mého života jóga, která mi pomohla vyladit a zklidnit tělo i mysl v těžších životních situacích, a spolu s tancem pro mě tvoří příjemnou harmonii a rovnováhu, a ráda ji předávám dál i jako lektorka…

Ženy provázím především na víkendových (nebo i delších zahraničních) akcích, kde propojujeme tanec, jógu, meditace, témata ženství a vnímání sebe sama, a také na občasných jednodenních workshopech pro ženy, kde se věnujeme především tanci, rozproudění energie v těle pomocí pohybu, a čerpání energie z hudby a tance…

V průběhu života jsem se zúčastnila mnoha sebe rozvojových seminářů pod vedením mnoha známých i méně známých lektorek. Nejdůležitější a nejvíce transformační pro mě byl několikatýdenní kurz Moderní Kurandera 1.-4. pod vedením Lucie Chayi, a to především proto, že to byl kurz velmi praktický a obsáhlý a úžasně vedený. Spolu s Lucií jsem pak vedla kurz s názvem Taneční Kurandera. 

Hluboce a transformačně na mě zapůsobil také týden na lodi se svobodnými divokými delfíny v zátoce Sataya v Egyptě. Proto jsem se rozhodla uspořádat v Sataye tanečně relaxační pobyt pro ženy, kdy jsme přes den plavaly s divokými delfíny v moři a šnorchlovaly u korálových útesů, a při západu slunce pak tančily a při jeho východu cvičily jógu. Jedním slovem nádhera a naprosto vyživující pobyt po všech stránkách, včetně úžasného čerstvého jídla a tradičních egyptských večerů, kde na nás dýchla místní atmosféra a také jsme si mohli užít veselost a taneční nadání naší egyptské posádky. :) Nezapomenutelné zážitky na celý život na úžasném místě, které mohu doporučit opravdu všem, a léčivé působení delfínů se slovy nedá popsat. Více se dozvíte na webu: https://jogaatanec.webnode.cz/plavani-s-delfiny/   Termín na příští rok zveřejním již brzy.

PEJSCI

Už jako malé dítě jsem chtěla pejska. Když mi bylo asi 12, maminka nám pořídila křížence jezevčíka, který mě provázel velkou částí mého života. Odešel, když mu bylo téměř 17 let (viz. Moji pejsci) a byl nejen průvodcem a učitelem, ale i velikou osobností v malém těle. :)

V roce 2017 skončil jeden důležitý vztah mého života a já se opět rozhodla, že budu dělat to, co mě baví a co jsem už dávno chtěla. Chyběla mi v životě zvířata a hlavně pejsci. Začala jsem tedy chodit venčit pejsky do útulku jako dobrovolník a mimo to jsem začala jezdit i na terapeutické pobyty, výjezdy a lyžáky s dětmi z dětských domovů, také jako dobrovolník. Chtěla jsem zkrátka dělat něco, co mi bude dávat opravdu smysl. Obojí si bylo v něčem podobné – respektive si byli nějak podobní opuštění psi a opuštěné děti…Všichni potřebovali lásku a zároveň jí uměli tolik dát, pokud jste dokázali vzbudit v nich opět důvěru a oni opravdu cítili, že to myslíte upřímně, a srdce jste měli otevřené…A zároveň se během krátké doby mnozí z nich tolik změnili nebo možná jen dovolili svému srdci se po dlouhé době také pootevřít…

Pár měsíců poté jsem si (neplánovaně, protože do té doby jsem dost cestovala a také pracovala jako průvodkyně v Latinské Americe) vzala první fenku z útulku, kříženku ovčáka (viz. Moji pejsci – Bertička) a asi rok poté jsem absolvovala školení pro pěstouny, prošla psycho testy a dostala do hostitelské (víkendové) péče dva desetileté kluky z dětského domova, prý snad nejhůře vychovatelné a spolu nezvladatelné…

To vše bylo někde na úplném začátku nové cesty, která se naplno přihlásila o slovo ve chvíli, kdy v létě 2023 ve věku 9 let náhle odešel můj druhý pejsek z útulku, milovaný Bruno. Byl to šok a přišla i ztráta smyslu života, protože to, jak a kdy se to stalo, prostě člověk nedokáže vymyslet a těžko se s tím vyrovnává… Jediný smysl mi v tu chvíli dávalo jet do útulku za pejsky a venčit, být s nimi co nejvíc, nějak jim pomoci a tak pomoci i sobě…Věděla jsem, že si hned nemůžu vzít pejska, protože bych si vzala kteréhokoli z těch všech, které jsem dostávala na venčení, vzala bych si prostě všechny. Všichni mi připadali úžasní a zasloužili si krásný nový domov…

Začala jsem venčit v jednom útulku, který jsem měla přes hodinu cesty autem od domova, a brzy jsem jezdila i do druhého, který byl blíž (33km). Byla jsem tam skoro každý den a venčila vždy několik hodin různé pejsky…Odehrála se tam spousta příběhů, které mě přivedly na cestu a především k uvědomění, že to vše, co se odehrálo a stále odehrává, je důležitou součástí mého příběhu… Učím se přijímat své nové dary a schopnosti, které ve mně pejsci otevírají, a nejvíce ti, kteří mají nejvíce "problémů". Pro mě je to zázrak, učení, cesta, která nevím, kam přesně vede, ale vede mě jasně a dnes už vím, že po ní mám jít, že nesmím uhnout, že moje poslání je tady, s pejsky, kteří chtějí nový domov, ale je o nich často smýšleno tak, že ho za své minulé chování nemohou mít…Já to vidím jinak. Dává mi veliký smysl vidět potenciál každého z pejsků, tedy vidět v něm to nejlepší a tam také s pejsky směřovat. A jsem tady i pro pejsky a jejich lidi, kteří k sobě hledají cestu a chtějí ji najít skrze lásku, porozumění, respekt a komunikaci z obou stran…

Pro mě je tato práce hodně i o tom pejska opravdu VNÍMAT, hledat varianty, jak změnit chování tak, aby byla pohoda a spokojenost na obou stranách. Od trenérů přijímám informace, které ale filtruji, a to doporučuji každému. Naučila mě to už Bertička, moje první fenka z útulku, kdysi na cvičáku, kde jsme byly jen jednou. Každý pejsek je totiž úplně jiný, podobně jako každý člověk, a nedá se použít stejné řešení paušálně na všechny. Je třeba hledat, co je pro konkrétního pejska to nejlepší, nikdy nepoužívat fyzické tresty nebo agresi, protože pak ztrácíte důvěru psa, a to je to nejcennější, co máte, pokud máte...Žádný trenér nezná vašeho pejska tak dobře jako vy a žádný trenér nezná všechna existující řešení (rozhodně ani já ne, a to nejsem trenér :)... Proto pokud CÍTÍTE, že určité navrhované řešení není pro vás anebo způsob chování trenéra vůči vašemu psovi se vám nelíbí, hledejte jinde. Protože kdo hledá, vždy najde, a nikdo z nás nevíme všechno, všichni se stále učíme, měníme a posouváme...

Ze srdce děkuji všem mým psím i lidským učitelům. Těším se na setkání s vámi a vaším pejskem.

Terez

Ještě více o mně se dozvíte také zde: https://jogaatanec.webnode.cz/o-nas/

Anebo v sekci: "Projekt" či "Moji pejsci". Děkuji vám.

PS: Ráda bych ještě dodala, že ač se stále dál vzdělávám pomocí trenérů, knížek, videí atd, tak nejsem trenérka ani cvičitelka psů a ani jí být nechci ve smyslu, ve kterém jsou tato označení běžně vnímána. Můj vztah s každým z pejsků je opravdu VZTAH, který se tvoří mezi dvěma bytostmi. Není to o tom, že jeden něco chce a druhý to dělá a ani neví proč. Je to o vzájemnosti, o pochopení, o důvěře, lásce i respektu, o prostoru, svobodě i hranicích, o komunikaci, vždy však oboustranně...Je to i o tom, že zvíře/psa můžeme (a možná do jisté míry i musíme) v dnešní době vnímat už jinak, než před pár desítkami let, kdy pro nás zvířata a psi vykonávali především nějakou službu. A i tam byla na místě úcta ke zvířeti i vděčnost za to, co pro nás dělá. Dnes jsou však psi především (ne vždy) společníci člověka, jejich role se tedy změnila, přestože činnost, k níž byli vyšlechtěni, stále často přetrvává v jejich genech. I k tomu je třeba přihlédnout jak ve vztahu s pejskem, tak především před tím, než si jakéhokoli pejska pořídíme...

🐾